Dějiny služební kynologie

> NOVINKY <> PŘEDSTAVUJEME <> AKCE <> PŘEDSTAVUJEME <> NOVINKY <

> NOVINKY <> PŘEDSTAVUJEME <> AKCE <> PŘEDSTAVUJEME <> NOVINKY <

XXX

Známe vůbec práci četníka-vůdce služebního psa?

Na úvod jsem vybral úryvek z jedné publikace služební kynologie, aby si čtenář udělal obecnou představu o tom, jak byla služba četníka se psem za I. republiky náročná. Tato činnost je popsána v metodické pomůcce pro četníky vydané v roce 1936, kterou napsal štábní kapitán František Kunce a vydal pod názvem: „Pes, jeho přirozenosti a jejich aplikace pro praktický chov a výcvik“, ze které cituji:

„… Nejvýmluvnějším doporučením pro používání služebních psů v četnické službě jest jistě smutná statistika útoků na životy četníků ve službě a povážlivý seznam jmen hrdinů, skosených zákeřnou rukou v době konání služby. Je téměř bezesporno, že k převážné části těchto atentátů by vůbec bylo nedošlo, kdyby postižení bývali na svých službách doprovázeni dobrými služebními psy. Jest tedy služební pes v prvé řadě spolehlivým obráncem svého vůdce, schopným jsa nadán výtečným čichem varovati ho před nebezpečím již na veliké vzdálenosti, ale vedle toho je schopen brániti energicky vůdce, je-li tento napaden bezprostředně, hlavně pak v situacích, kdy na použití zbraně je pozdě a tam, kde mu použití zbraně bylo znemožněno.
Dobrý pes umožňuje četníku ve službě odvážiti se klidně i do situací, které jinak vyžadují přítomnost dvou i více četníků. Zvláště v terénu nepřehledném a za noci dodává pes positivní jistoty o bezpečnosti a je nenahraditelným pomocníkem a ochráncem. Služební pes je nadán přírodou vynikajícími vlastnostmi, může však býti prospěšný i jinak. Schopností stopovati pomáhá snadno odhalovati situace, které by bez jeho pomoci zůstaly často nevyjasněnou záhadou, a tím nejen zjednává cestu právu a pomáhá stíhati zlo, ale pracuje v rukou zkušeného vůdce, dopomáhá tomuto k pozoruhodným služebním úspěchům a osobní popularitě.
Dá se ho dále použíti při pátrání v těžkém terénu (houštiny, osady, domy), tj. v revírování, a je nezbytným pomocníkem ve stíhání podloudníků, pytláků, cikánů apod. Jsa neobyčejně rychlý a překonávaje snadno překážky, hodí se výborně k pronásledování prchajících osob. Hlídáním odložených věcí nebo i spoutaných osob umožňuje další nerušenou práci četníka (domovní prohlídky, vyhledávání druhé osoby, osobní prohlídky apod.), který jinak by musel vyčkati příchodu posily a tím ztratil drahocenný čas, resp. upoután výkonem jedním, musil by nečinně přihlížeti, jak prchá nebo stopy zahlazuje osoba jiná. Je schopen záchrany tonoucích a práce v místech lidem těžce přístupných. Osvědčil se konečně i jako výtečné pojítko tam, kde není po ruce telefon nebo jiný spojovací prostředek a kde je nutné dorozumění mezi patrolou a stanicí, resp. mezi dvěma patrolami. Krátce, je nejlepším a nejvěrnějším pomocníkem ve službě a jeho vydržování je tak levné, že náklad s ním spojený nepřichází ve srovnání s výkonem vůbec v úvahu…“.

Jsem potěšen, že již v roce 1936 někdo popsal, jak náročná je práce psovoda-vůdce. Dokresluje to poznání, které jsem si po více než sedmdesáti letech dovolil konstatovat i já.