Dějiny služební kynologie

>> KURIOZITY

OHLASY k Dějinám služební kynologie z roku 2010:

O knize Dějiny služební kynologie v časopisech a denním tisku (pdf)

K 70. narozeninám J. Stibůrka v časopise Německý ovčák, 10–11 2010 (pdf)

Zápisy v knize návštěv Muzea Prostějovska – reakce na výstavu Historie psí služby

Recenze knihy Dějiny služební kynologie

Kniha Dějiny služební kynologie, jejímž autorem je Jiří Rulc, byla vydána v roce 2010 nakladatelstvím CanisTR. Publikace je provedena ve formátu B5 s pevnou vazbou. Obsah knihy pak tvoří celkem 416 stran na příjemném křídovém papíře s množstvím zajímavých fotografií v jednotném černobílém provedení.
V úvodu knihy si autor jako cíl klade dokumentovat dějinný vývoj služební kynologie tak, jak na sebe navazoval v časovém sledu, přičemž předesílá, že nemá v úmyslu kompromitovat historické režimy, metody, chovatelské postupy ani odlišnosti při používání služebních psů. Tento cíl autor plně naplňuje, jelikož v knize jednoznačně převládají faktické informace (letopočty, jména psovodů a psů, konkrétní výsledky a úspěchy, fotografie s věcným popisem, odkazy na zdroje uváděných dat a informací).
V úvodní kapitole Vznik, vývoj a historické začátky kynologie autor zmiňuje prapočátky spolupráce lidského druhu s volně žijícími psy a dále uvádí zajímavá data spojená s prvním využitím psů pro služební účely. Další kapitoly knihy jsou již věnovány počátkům kynologie v českých zemích a zejména počátkům kynologie v četnické a policejní službě. Následuje více než 20 stran věnovaných plemeni německý ovčák. Vedle informací o významných osobnostech a psech, kteří se zapsali do historie tohoto plemene, zaujme i přehled v Německu zadaných titulů: Vítěz ve výkonu a Vítěz na výstavě z let 1900 až 1937, jakožto i přehled tuzemských Klubových vítězů z let 1990 až 2009.
Zcela unikátní součástí knihy je ucelený přehled všech psovodů a psů, kteří získali v letech 1948 až 2009 mistrovský titul na Mistrovství ČR/ČSR/ČSSR či Mistrovství SNB/VB/PČR. Na tento přehled navazuje přehled udělených titulů Mistr sportu v oblasti kynologie.
Poněkud rozpačité dojmy, zejména u kynologů orientovaných v záchranářské kynologii, může vyvolávat podkapitola s názvem Využití psů při záchranářské činnosti. Tato stať na necelých dvou stránkách popisuje zejména historii SZBK ČR, bez nejmenší zmínky o záchranářské kynologii u jiných organizací a složek integrovaného záchranného systému. V části o výsledcích českých reprezentantů na Mistrovstvích světa záchranných psů pak bohužel chybí nemálo medailových výkonů i zisků mistrů světa.
Více než polovina knihy je věnována historii služební kynologie u policie, přičemž v knize převládá členění podkapitol dle jednotlivých výcvikových středisek a chovatelských zařízení. U každého výcvikového střediska je pak popisována jeho historie. Nechybí ani medailony význačných osobností a jejich služebních psů.
Přibližně padesátka stran knihy náleží armádní služební kynologii. Autor se věnuje jejímu vývoji na území našeho státu, významným událostem a historii Veterinární základy Grabštejn a vše uzavírá medailony vybraných osobností armádního sboru.
Následuje obdobně členěná, avšak přibližně poloviční rozsahem, kapitola o historii Celní správy, pojednávající o historických kořenech Celní správy, výcvikových střediscích a významných osobnostech a aktivitách tohoto sboru.
Závěrečná kapitola patří historii služební kynologie Vězeňské služby ČR. Tato kapitola na sedmi stranách seznamuje čtenáře s nástinem historie a základními informacemi o rozsahu, organizaci a fungování kynologie u VS ČR. Na posledních stránkách knihy pak nalezneme medailon autora a přehled použitých zdrojů.
Celkově lze hodnotit tuto publikaci velmi kladně; autor si bezesporu zasluhuje obdiv a díky za energii a čas, které věnoval sepsání tohoto unikátního díla, jež patrně nemá v české kynologické literatuře obdoby. Tato publikace jistě bude, nebo se již stala, ozdobou knihovny nejen aktivních kynologů, ale i širší odborné veřejnosti.

Bc. Filip Štrach, DiS.
www.k-9.cz

Jirko,
chtěl jsem ti poděkovat za práci, kterou jsi dělal pro MPI už po té co jsi odešel z Prezidia. Věnoval jsi té problematice hodně času a kdyby jsi chtěl mohl jsi pracovat tak jako jiní před tebou. Vím, že by ti měl poděkovat někdo jiný, ale domnívám se, že se tak nestalo. Takže není zač, jsem rád, jestli jsme ti udělali radost. Křest se mi líbil, moderátor byl schopný a přes svůj věk zřejmě i zkušený. Knihu jsem popravdě zatím jen prolistoval. Je dobře, že jsi tam uvedl hodně osobností. Ať už byli přínosem nebo ne, patří tam.
O. C., Hradec Králové

Jiříku,
to, co se povedlo tobě při křtu Tvé knihy, se ještě nepovedlo nikomu. Byla tam opravdu elita národa kynologického a kam jsi se podíval, všude byl někdo, kdo svůj život zasvětil výkonu psů. Patří ti za to obrovský dík, protože to už se zase dlouho nikomu nepovede.
Za fotečky děkuji, jsou super a jako vzpomínka zvlášť. Obrovsky mile jsi mě překvapil s těma fotkama z Evropy. Díky tobě jsem se dostal do dějin služební kynologie. Co víc si může pejskař přát. Jiříku, ještě jednou srdečné díky a budu se těšit, že brzy najdeš cestu k nám. Zdravíme tě oba, Věrka i já.
J. D., Litvínov

Vážený pane,
nedávno jsem dostal darem knihu Dějiny služební kynologie, jíž jste autorem. Mohu říci, že tento dárek patří k těm nejpěknějším, které jsem za celý svůj život dostal. Knížce jsem věnoval každou volnou chvilku a po jejím přečtení ji mám i nadále po ruce na nočním stolku. Obsahuje pasáže i celé kapitoly, které já mohu číst opakovaně a s radostí.
Absolvoval jsem PŠ psovodů v Libějovicích v roce 1977. Potom jsem byl v Libějovicích ponechán i ve druhém roce ZVS a působil tam jako velitel družstva v kurzech a dalším běhu PŠ, v roce 1978. Psovody s velkým P, jako byli pánové Kuchař, Hartl, Tománek, Jíra, Vocásek, Heralt, Hančur a další jsem měl možnost poznat osobně a při práci. Kynologie se tady dělala opravdu na úrovni a zodpovědně. Protože si myslím, že vím o čem mluvím, tak na mě velmi rozladěně působí tvrzení současných „znalců“ jak výcviku psů, tak tehdejších poměrů, striktně odsuzujících celou pohraniční stráž a vojáky, kteří u tohoto vojska sloužili.
Kynologie je mým životním koníčkem, prvního psa jsem dostal v roce 1970 a to mi bylo 13 let. I nyní mám doma dva psíky, NO – fenku a psa, jejího syna, který ještě nemá rok. S fenou mám 7 zkoušek a není mezi nimi ani ZM, ani IPO a ani Sch. Za to, že něco umím, že mojí psi nikdy nikoho nenapadli a že jsem jakž takž své zkušenosti schopen předat mladým, tak za to vděčím především Libějovickému výcvikovému středisku.
Děkuji Vám, pane Autore, za napsání této knihy a za sebe, mé kamarády a především za důstojníky a vojáky z Libějovic a za uznání, kterého se nám takto dostalo.
Přeji pevné zdraví a hodně úspěchů ve Vaší další práci.
P. B.